Expedice Mexiko - Xibalba 2025
Deník expedice MEXICO - XIBALBA 2025
18.01.2025 - 02.02.2025
18.01.2025
odlet
Brzký ranní odlet přes Amstrdam do Cancúnu a přesun autem do Tulumu na ubytování u Sabiny - speleotec zvládáme s noblesou a i přes drobné útrapy s celníky na letišti.
19.01.2025
ranní moře a pláž za poplatek.
Ráno vyrážíme na veřejnou pláž, protože víme, že turistická je otevřená až od osmi hodin ráno.
Lehké smočení ve slaném oceánu nám dělá dobře a cestou zpět se rozhodujeme pro nákup kol, na kterých budeme podnikat ranní vyjíždky
spojené s plaváním. Odpoledne pak završujeme nápad s realizací nákupu kol a rovnou se jedeme kouknout jak vypadá pláž přes den.
Je neděle a pláž je totálně plná otáčíme zatím co moraváci jedou autem na turistickou pláž. Jaké pak je překvapení, když se poplatek z lonských 80pesos zvedl na letošních 430.
Tedy kromě Zdenála, který díky rezidenské kartě má vstup za pouhých 100 pesos. Ale prý tam zase není tolik lidí :-)
Začínáme chápat, počet lidí na veřejné pláži a že odpolední pláž musíme pojmout jinak. Připravujeme si potapěčské věci, které jsme u Sabiny zanechaly,
strojíme si flašky a plánujeme v mapě co vše je třeba dokončit v sistému Sac Kay.
20.01.2025
schůzka s majiteli pozemku
Ranní rituál s kolem a jedeme do Acumalu na schůzku s majiteli pozemků, kde chcemeletos pokračovat v objevech.
Schůzka probíhá v přátelském duchu a dohadujeme se na vysekání příjezdové cesty junglí k cenotů.
Po schůzce jedeme do jungle a moraváci jdou na exkurzi do takového veřejného cenotu, kde je suchá i vodou zaplavená část.
Mapa tady už existuje, tak zkouší zda-li by to nepkračovalo někde dál. Cenot je veřejný a majitel tam vodí turisty na šnorchl .
My (Karol a já) se vydáváme s mačetou na příjezdovou cestu obhlídnot situaci ohledně zarostlé cesty. Zjištujeme realitu popadaných stromů a nutnosti motorové pily.
Asi po hodině a půl sekání to otáčíme a v Acumalu se potkáváme s moravsku částí. Den pak zakončujeme v Palapě (hospoda v Chemiylu) na dobrém jídle a pivu.
21.01.2025
první potápění
Vyrážíme do cenotu s názvem Satan, cenot je jížně kousek za městem, vlastně by se dalo říct, že v dnešní době už je jeho součástí.
Za pár let tu bude plot, a za vstup se bude platit, jako skoro všude.
Do vody jdeme s Karolem, Honzou a Radkem. Je to takové to klasické otestování výstroje, kterou tu máme už pár let a pokaždé po takovém to ponoru
se objeví určité změny na výstroji, které jsou potřeba lehce upravit :-. Navíc Radek s Honzou testují i nový měřící zařízení na lajny pod vodou.
Hodina klidné exkurze pod hladinou je příjemnou přípravou na následující potapěčský dril ve sloveských cenotec v sistému Sac Kay, kam se zítra chystáme.
Na večer pak upravujeme výstroj a plánujeme další den.
22.01.2025
jungle a zase jungle
Ranní vyjížka na kole spojená s plaváním nás vždy nakopne k lepšímu dni.
Sedíme v kodrcajícím se autě, které pomalu ukrajuje metry po junglové cestě necestě. Majitelé pozemku se dohodli, že nechají vysekat cestu a tak víme, že
potkáme místní domorodce s mačetami a snad i motorovou pilou. Asi po třech kilometrech už odstranili první velký strom a my pokračujeme dále .
Pak potkáváme další a další stromy menší větší, některé se dají za pomoci auta odtáhnout a do jiných sekáme mačetou dokud nepovolí.
Takovým to způsobem se dostáváme na odbočku do Yum Kaaxe, kde moraváci odbočují a ja s Karolem pokračujeme směrek k palapě a cenotu Pachil Nah, kde jsme se rozhodli začit
s objevy. Jsme konečně u palapy, která po letech už palapou zdaleka není, ještě vysekat prostor pro otočení auta a cestičku k vodě a hurá jsme tady.
Zanáříme se jen s dvěmi láhvemi a čeká nás cca 300m plavání na první možné odbočky. Jeskyně je tu kalivější s prostory, které je třeba obeplavat, aby jsme zjistili možné pokračování.
Našli jsme propojení chodeb směrem na sever a asi 100m nových částí, které musíme zadat do počítače a doplnit do mapy. Cesta zpět je už rutina, žádný strom nás nepřekvapil.
Vracíme lahve k nafoukání, letos ke Kimovi do Protecu. Jak říkala Sabina, Lukáš má staré fitry na kompresoru a vzduch v lahvích pak smrdí.
23.01.2025
deštivý den
Ráno odkládáme sport, protože prší a odkládáme ho tak dlouho, až se zruší úplně. Snídáme prší, balíme věci prší, v jungli prší. Dokonce jsme konstatovali, že jsme tak rychle od auta
po převys u cenotu Pachil nah nikdy nebyli. Plaveme v jeskyni Pachil nah zase o kousek dále jížním směrema snažíme se kontrolovt odbočky na lajně, kterou jsem tady dělal s Honzou Sirotkem. .
V mapě jsou tu kreslené odbočky, ale žádné nejdou dál než 50m. Zkoušíme skoro vše, co vypadá jen trochu nadějně. Na natažení šňůry je to málo, tady jen dokreslujeme prostory do mapy.
Pokračujeme a nakonec taháme lajnu z volné hladiny, která tu je a pokračujeme asi sto metrů na východ - opět žádné velké pokračování.
24.01.2025
skládka a potápění
Jak může být krásné podzemí yukatanu, tak hnusné může být zničená jungle na povrchu. Jedeme na jih společně s Naďou, která nám tuhle krásu ukazuje.
Zapomněl jsem napsat, že u brány musíme zaplatiti, ale to vzhledem k tomu, že by jme museli focení tahat junglí je tohle příjemnější varianta.
Cenot Monkey Dust je asi 200m od parkoviště s velkým vstupním portálem, vodou, přes kterou vede můstek. Jdeme do vody všichni a Karol si rozděluje kluky pro jednotlivé svícení.
Je to legrace a zároveň víme, že fotit pod vodou se musí. Dlouho jsme pod vodou nefotili a bylo potřeba už se k věci postavit čelem.
Po hodině focení docházejí baterie v bleskách a my se vracíme zpět, Krol tvrdí, že se sem chce zítra vráti a že alespoˇdvě fotky vyjdou, tak uvidíme.
Večer pak opravdu ukazuje fotku, která vypadá k světu a prezentuje naši snahu. Zdenál dnes pořádá party, tak mu pomáháme s proprietami a těšíme se na večerní maso.
25.01.2025
druhé focení pod vodou
Ranní plavaní a kolo se nám trochu protahuje, Karol ztrácá klíče od zámku na kola a tak musíme počkat na kluky, kteří pro nás musí dojet autem.
Jsme zpět na skládce oficiální název cenotu je Monkey Dust. Dnes jen ve čtyřech (bez Zdenála) zkoušíme vylepšit včerejší fotky a pokračujeme v jeskyni zase o kousek dál.
Po sedumdesáti minutách jsme zpět ve vstupním portálu. Flašky jsme měli ze včerejška jen částečně vydýchané, nedali jsme je ani plnit a tak nás to otočilo na vzduch.
Cetou zpět se zastavujeme na jídlo s pivem u Dony Tini, vracíme flašky a odpoledne připravujeme výstroj na zítřejší přesun do jungle, kde chceme pokračovat v
Pachil Nachu s ukončováním jednotlivých lajn a částí jeskyně. Zdenál má své aktivity na pozemku.
26.01.2025
zpátky v jungli
Zanáříme se s třemi láhvemí a už po třech minutách ponoru vzpomínáme na slova Sabiny, že foukání je lepší v Protecu. Stage, které jsme vytáhli ze skladu byli evidentě
foukané u Lukáše a je to hnus. Karol mi píše do webnotesu OLEJ. Pokrčím rameny a nic se nedá dělat, pokračujeme v ponoru.
Plaveme asi 35 minut směr jih, jsme těsně před cenotem a zkoušíme se dostat na východ, kde jsou zakreslené odbočky.
Čtyřikrát taháme lajnu a zkoušíme se dostat dál, boužel to nikam nepouští a po 186m nových objevů se vracíme zpět k stage, kterou už vyhlížíme.
Boužel jsme zapomněli jaká chuť nás v láhvích čeká a po čisté chuti nitroxu se nám zdá stage jesště horší. dýcháme raději z bokovek a stage máme jako rezervu.
Ani v tomhle směruto nevypadá nadějně, budeme to muset v mapě pouzavírat a pokusit se o další krok za cenotem. To už bude zase delší ponor.
Vylezáme v Paachil nahu po 200minutách a máme dost, je to dlouhé.
Moraváci byli dnes v jinkaši, ale také tam nemají žádné velké pokroky, spíš to vypadá, že se už dělají jen takové propoje, ale žádné výraznější pokroky.
27.01.2025
morava potápí v jungli
No tak to už jsem dlouho neviděl. Honza z Radkem jdou s námi do Paachil nahu pod vodu. Kluci zkouší odbočky na sever od vstupu a dokončují jednotlivé části.
Já s Karolem plaveme zase tu dálku na jih s vidinou pokračování. Nedaříse nám tak jako včera, přeplavali jsme cenota jeskyně se tu změní na tmavou kalivou díru s
hodně možnostmi, ale ve skutečnosti jen s paraelními chodby. Zavíráme jednotlivé lajny a víme že jsme na této straně skončili.
Všechny možnosti jsme stáhli, nebyli by k ničemu a jen by to dělalo zmatek ve vodících šňůrách. Cestou zpět se zastavujeme na hladině cenotu a alespoň na
chvilku se nám lepší nálada při pohledu na zelenou jungli a sluníčko. Po tom tmavém podzemí, příjemná změna.
Nedaleko vchodu si pak ověřujeme prostor mezi lajnami, jen pro jistotu, aby jsme měli co dokreslit do mapy.
Vracíme flašky na Protecu a zjišťujeme, že se s námi chce sejít Natalie, to je drobná američanka, která už s námi potápěla Tatichi. Vyrážíme tedy ještě večer směr Playa
a od sedmi už sedíme v jejím dive centu a dohadujeme možnosti společných ponorů pro příští rok v systému Noho nahcič.
Natali a lidi okolo potápí a objevují například v cenotu Ek Mat, kde jsme byli s Karolem v roce 2021, ukazuje nám svoje data ale nikdo z nich nemapuje.
Snad se dohodneme pro příští rok a pokud se včas nakontaktujeme, mohli by jsme udělat nějáký společný mezinárodní projekt, který se pak lépe prezentuje.
Zapoměn jsem na Zdenála, který se dneska vydává do jungle hledat cenoty. Pry našěl, ale vše je zavřené.
28.01.2025
přesun
V Pachil Nahu jsme s Karolem skončili a přesouuváme se tedy asi o stopadesát metrů dál k cetnotu TU. Nejprve nás čeká vysekání jungle, pak odtransportovat
první dvě láhve a vrátit se k Pachill nahu zabalit si věci na potápění, cestou okolo auta nabrat další láhev a šup jsme skoro ve vodě. Jako na uvítání dostávám
od místích vos jeden bodanec přímo na pleš a jdeme na to. Čekalo nás asi 30minut plavání a pak trochu bloudění, než jsme se zorientovali a určili, že jsme na správné
lajně a správným směrem. Opět hledáme možné odbočky, až jedna pouší trochu více a my vytahujeme dalších 110metrů. Chodba, pokud se tomu tady tak dá říkat se stáčí ke starénůře
a tak lajnu ukončujeme. Máme další část v mapě, kterou můžeme dokreslit. Radek s Honzou zkouší ještě dnes odbočky v Pachill Nahu, ale výrazné pokračování nenachází.
Zase je čeká dokreslení prostoru a revidují jednotlivé lajny. Zdenál je zase v jungli a snaží se najít nějáké nové cenoty. Ani jemu se dnes moc nedaří.
Odjíždíme z jungle a cestou zastavujeme na placaté kuře a pivo rovnou v Akumalu. Jaké milé překvapení, když se objeví Natali s Vincentem. Sedíme na lavičce, pijeme pivo
a příjemnou konverzací se ujišťujeme o další možné spolupráci. Večer máme na baráku vášnivou debatu o mapování a jeskyních sistému Sac Kay a Junkaš.
Zdenál versus Karol versus já versus Honza z Radkem, no dalo by se říct, že jsme se na všem podtstném dohodli... ohledně jako vždy :-)
29.01.2025
těžké ráno
Dnes to jde po ráno všechno trochu z tuha a pomaleji. Chvilku dokonce zvažujeme resday, ale nakonec se přeci jen vydáváme do jungle.
Radek s Honzou jedou do cenotu, ve kterém se byli podívat první den na suchu a Radek zkouší najít nějáké rozumné potápění. Moc se jim nedaří, šňůra končí v nízkých chodbách
asi po 15metrech - žádná výhra. Já s Karolem se zase kodrcáme v autě junglí k cenotu TU. Bereme jen dvě láhve a zkoušíme možné odbočky na severo - východu.
Cesta do této části jeskyně je jako trénink jumpů, cestou jsmepotřebovali pět bubínků, jsme v 14,5 metrové hloubce a všechny odbočky do kterých jsme nakoukli se zavírají
a hlavně jsou nakreslené v mapě. Dneska je to tedy poslední ponor v tomhle cenotu, už nemám velký význam zkoušet další lajny. V obou cenotech (Paachil Naha a TU)
máme pozavírané odbočky, celkově jsme při těchto revidencích mapy natáhli skoro 550metrů a pouzavírali spoustu otazníků v mapě. Netrvdím, že by v těchto
cenotech nebylo ještě něco k natažení, ale mám za to, žě propoje mezi lajnami jsou prostě zbtečné. Cestou z jungle ještě nabíráme Radka s Honzou v Akumalu a vyražíme
na pivo a jídlo k Doně Tině.
30.01.2025
focení na konec
Ráno měníme plán a na místo cesty do jungle s focením Paachil Nahu, jedeme do Naituchi fotit dlouhé chodby. Jedeme jen ve čtyřech, Zdenál si dává volno. Trochu mě překvapuje
výše poplatku za jeskyně, ke kterým jsme dělali mapy, ale co, je to přeci jen jednou. Před sifonem potkáváme kanaďana, který se znal s Bilem a ví kdo jsme, má naše mapy a obdivuje
práci, kterou jsme tu odvedli. Je to milé setkání, dokonce nás přemluvil, aby jsme se mu na mapy i podepsali. Tím ale veškerá idylka skončila. Připravili jsme si potápění
skočili do vody a Karol po pár minutách zjistil, že mu zateklo do kejsu s foťákem. Následují peprná slovenská slova a tak se jen ve třech potápíme a obdivujeme krásy této jeskyně.
Krásně vyzdobené velké prostory s miliony a miliony krápníky. Cestou si všímám jak se jeskyně změnila, některé krápníky jsou ulomené, hlavní chodba s mnoha vzduchovými
bublinami od potapěčů... je to prostě komerce a počet lidí se tu musí pohybovat na velkém čísle.Je to přesný opak toho, co jsme poslední dobou potápěli v jungli.
V jeskyních které tu objevujeme a mapujeme hluboko v jungli na vás postupně sedá sediment, který uvolňují bubliny s otevřeného okruhu. Když se člověk zanoří, vidí tu krásu
a nedoknutelnost. V hlavě mu běží myšlenky, že je na místě, kam se podařili dostat jen pár lidem na světě. Ale ano, máte pravdu i do cenotu, systému Sac Kay se za pár let dostane
komerce těchto rozměrů a zase si budeme muset zaplatit. To je prostě realita.
31.01.2025
balíme a sušíme
Máme volno, ranní pláž tentokrát autem je parádní. Kluci se vydávají ještě do Yum Kaaxe prověřit poslední metry a já s Karolem sušíme. Postupně balíme potapěčsky equipment,
užíváme si volna a doháníme mapy s práci. Stačíme i nakoupit na večerní grilovačku. A co pár slov na závěr? Ve větší partě se to táhne ždycky líp.
...
Účastníci:
Míra Manhart (Speleoaquanaut),
Karol Kyška, Jan Sirotek, Zdenál Motyčka, Radek Jančar
...
www.speleoaquanaut.cz
