Školení na výškové práce v Jeseníku
Pomalu se oklepáváme z velmi smutného jara a naši kluboví kolegové trénují na nastávající sezónu. Zajímavý report ze školení na výškové práce posílá Lemi:
...
Neděle 1.6.2014
Začátek prvního týdne v červnu byl ve znamení každoročního školení potřebného pro výkon výškových prací. S Jardou Bečkou, Matesem Bečkou a Honzou Mikešem jsme po dlouhých a složitých domluvách na čase odjezdu, dojezdu a příjezdu dorazili do Bělé pod Pradědem. Cesta proběhla bez komplikací i přes krátké dohadování s polskými příslušníky Stráži Granicznej, které se mi podařilo po chvíli přesvědčit, že si svůj nově narostlý plnovous domaluju na občanku fixou. Do pensionu MIREI jsme dorazili včas.
Mirka nás přivítala luxusní svíčkovou se šesti, šlehačkou a brusinkovým terčíkem. Pak jsme se odebrali na pár kilometrů vzdálenou chatu Čertovy kameny, kde už čekali další účastníci a instruktor Jirka Augustýnek zahájil školení teoretickou přípravou, uzlováním a laděním výstroje. Po hodině nás propustil se slovy „sraz je ráno v devět. V devět nula jedna už nechoďte!!" V penzionu pak následovala naprosto grandiózní valašská slivovička, Holba - pivo z hor a teplé škvarky.
Další průběh večera raději bez komentáře...
Pondělí 2.6.2014
Budíček byl krutý !!!
Horká káva, čaj, obložená mísa, převléknout, sbalit cajky, obout boty (…bolí to, permoníci v hlavě tlučou…) a jedem.
Na „čerťákách" už jsou připraveni mladí, značně vyplašení naším zjevem… Je 8:59 a Jirka přijíždí. K hrůze mladých chlapců, mimochodem špagátem nepolíbených, je po jednom přiděluje k nám.
Pár minut chůze odtud je dvacet metrů vysoká stupňovitá skalní stěna kde začíná první část praktické přípravy. Po vystrojení a zajištění cesty posíláme mlaďase nahoru první s otázkou: „Kluci bojíte se? …Ano. Vy ne?... Ne,. my jsme měli včera dostatek slivovice." Pak už jsme jen lezli a lezli, nahoru a dolu, dolu a nahoru až byl hlad a žízeň silnější.
Po výborném gulášku a pivu z hor jsme vyrazili na rozhlednu Borůvková hora přímo na česko–polské hranici. Příhradová konstrukce uvnitř dřevěného opláštění rozhledny byla ideální pro výcvik technického lezení na konstrukcích. Následovala přednáška o specifikách takového lezení, praktická ukázka a oznámení, že schody pro nás neexistují. Vnitřkem nahoru a venkem dolů. Super den končí. Těšíme se na sprchu, večeři a pivo z hor.
Jára s Matesem šli do peřin se slepicema a my zůstáváme s Honzou Mikešem sami než nás přemůže únava.
Úterý 3.6.2014
Dnes je vstávání daleko příjemnější. Sraz máme až v deset. Vychutnáváme si pohodovou snídani, tentokráte bez permoníků a rozhoupaného žaludku. Mladí píšou ráno testy a dopoledne odjíždějí. My jdeme ještě do díry, pak zabalit, napsat testy a odjezd domů.
Scházíme se opět na „čerťákách“. Loučíme se s mladýma a odjíždíme s Jirkou k pár kilometrů vzdálené jeskyni Rasovna. Dnes to již není tak oficiální, ale i tak rádi posloucháme rady a porady Jirky. Brouzdáme mokrou trávou a mírným svahem k jeskyni, kde probíhá krátké seznámení s plánem akce. Sestupujeme do spodních partií propasťovité jeskyně v cca -75m. Krátce odpočíváme, probíráme záchranné techniky a vyprávíme příhody. Následuje výstup pomocí SRT ve znamení pohody, klidu, focení a vyprávění vtipů.
Celá akce proběhla bez problémů s výjimkou mého rozseknutého lokte a malého bahenního miniponoru, kdy jsem skoro se slzami v očích vzpomínal na overal, který se mi záhadně přes zimu zmenšil a zůstal tudíž doma (a darebák Kozel nepůjčil svůj, protože ho má někde zabordelenej :-) ).
Teď se už opět těšíme na sprchu a něco k jídlu. Po obědě píšeme na „čerťákách“ testy zase my. Obdrželi jsme průkazy, razítka a po vřelém rozloučení odjíždíme směr Praha.
Byly to zajímavé a přínosné dny plné pohody…
Lemi
...
