Login

MEXICO - XIBALBA 2020

MEXICO - XIBALBA 2020

Je lednové ráno 21. 1. 2020 a okolo čtvrté hodiny ranní se potkáváme s Danem na Orce. Dnes je na programu přesun z Prahy do mexického Tulumu. Tady speleopotápěči explorují už několik desítek let. Potapěči se tu různě střídají, ale jeden je tu vždycky – Dan Hutňan. Je tady několik jeskynních systémů, které se pořád rozšiřují a přitom se objevují nové a nové cenoty, které se postupem času spojují do jednoho velkého systému.

Po příletu do mexického Cancúnu nás čeká přesun do Playe de Carmen, kde máme k dispozici auto a informace o nové lokalitě skoro 200km na jih od Tulumu za městem Bacalar v malé vesničce s názvem Raj Paraiso. Jeden známý od seňora Manuela tu má ranč a tvrdil, že tu jsou i jeskyně.

Popravdě řečeno, je to skoro deset let, co pořád prudím o možnosti se posunout jižně od Tulumu. Od té doby, co je v Tulumu o dost víc lidí než při mých předchozích návštěvách, přestává se mi tu líbit a mám nutkání vyzkoušet novou lokalitu.

Letos se to poprvé povedlo. Potkáváme se se slovenskou částí skupiny (Karol Kyška, Palo Malík a Lukáš Vlček) a po jedné noci strávené v Tulumu v našem dá se říct už rodinném sídle Maya Pax (předchozí Kohunlich) balíme potápění a suchou jeskyňařinu. Hned ráno se jdeme alespoň přivítat s mořem na pláž a vyzvednout zbytek potřebných věcí k Robymu do Xibalby.

Cesta na jih probíhá dle jasných plánů, po stopadesáti kilometrech nabíráme Jirku, který nám pomůže se španělštinou a skoro v Bacaláru odbočujeme 35 kilometrů směrem na náš cíl. Už cestou se tu Yucatán podstatně mění, nabíráme výškové metry a v Ráji máme skoro 80m nad mořem (na Yucatán velké překvapení). Na ranči u seňora Wernera je skvělé zázemí. Z předchozího popisu o možnosti ubytování ve dvou pokojích připravených pro hosty je ve skutečnosti místnost s možností zavěšení hamak (naštěstí jsme připraveni a hamaky se spacáky máme s sebou – až na Karola, který si nechal jeden bágl na základně). Máme slíbeno, že místní nás provedou po jeskyních, které tu našli. Celý přesun s námi boužel neabsolvuje Palo, který po přesunu ze Slovenska onemocněl a zůstal „na základně“.

Na druhý den ráno po dobré snídani vyrážíme na první možnost explorace. Je to menší propad cca 200m od domu. Po odklizení klád nacházíme asi 1,5m hlubokou cavernu, která končí bílým rozsypaným vápencem. První neúspěch nás neodradí a vyrážíme s místními dál do jungle. Tvrdí nám, že je tu velký propad, kde se při deštích ztrácí voda. Po krátkém přejezdu zjištujeme, že propad to sice je, ale totálně zasedimentovaný. Přejíždíme dál po jungli a máme takový dojem, že se s místními v pojmu "grande" značně odlišujeme. Jeden z místních, který našel dřív na svém pozemku jeskyni, kde bydlí jaguár, jede s námi. No, po třech hodinách bloudění nacházíme opět kavernu cca 6m dlouhou, nic moc. Cestou zpět stavíme ještě na jedné možnosti, ale nic grande to opět není. Kluci tu nacházejí úlomky misek a zakouřený strop caverny dává najevo, že tu někdo přeci jen parkrát nocoval.

Po dnešním neúspěchu jsme rozhodnuti se vrátit zpět na předchozí místo explorace – Acumal. Balíme si věci a naše rozhodnutí nemění ani příchod dalšího místňáka, který tvrdí, že tam jsou velké jeskyně. Máme s sebou dva geology a charakter celé krajiny o ničem velkém nenasvědčuje – navíc, kdyby tu velká jeskyně byla, místní by oní věděli.

Cestou zpět do Tulumu se zastavujeme v Bacalaru a obdivujeme sladkovodní lagunu, která se tu táhne skoro 20km podél pobřeží. Navíc je tu cenot Aqua Azul, který má maximální hloubku 90m. Je to pěkná podívaná, ale pro nás v danou chvíli jen zážitek. Jedeme na sever a těšíme se na další den s potápěním.

Ranní koupání v moři si užíváme a po krátkém balení jedeme do Acumalu. Rozhodli jsme se pro cenot Yoni. To je cenot na pozemku seňora Manuela a nám to spadá do systému cenotu s názvem Ta Tich. Máme tu dobré kontakty a není problém si od něj vyzvednout klíče od vstupní brány. Po krátké cestě junglí zastavujeme nedaleko cenotu Yoni. Loni tu Dan s Frantou naháněli hada, který si usmyslel vyhřívat na místě, kam se posílají po laně flašky. Naštěstní ho neulovili, byl to křovinář. Cenot Yoni je propadlina hluboká asi 6m, vystrojená velkým dřevěným žebříkem pravděpodobně od místních.

Rozdělili jsme se na dvojice Karol s Lukášem a Dan s Mírou. Každá dvojice má jasno z předchozího prostudování a oživení mapy u počítače. Na první ponor tomu dáváme něco přes dvě a půl hodiny, ale žádné velké objevy se nekonají. Spíš si děláme pořádek ve šňůrách a šipkách, tak aby to tady bylo dle manuálu jeskynního potapěče. Dan s Mírou natáhli něco kolem 200metrů, bez možnosti dalšího pokračování a Karol s Lukášem se snažili, ale žádné velké věci, kde by zanechali vodící šňůru nenašli. Věci tu necháváme na druhý den, balíme flašky, které musíme vyložit u Robyho na nafoukání a hurá do Chamuilu do místní hospůdky na dobrý pozdní oběd spojený s večeří a zaslouženým pivem. Večer pak naházíme data do počítače a vytiskneme mapy k těm pár dnes objeveným metrům.

Dneska je sobota 25. 1. a my po ranním moři míříme opět za potápěním do cenotu Yoni. Stejné dvojice, jiné plány, ale výsledek si prohazujeme. Abych nezapomněl, k naší dvojici se přidává Jirka, kterého bereme s sebou. Karol s Lukášem mají 161 objevených metrů s možností dalšího pokračovaní. Nicméně k další exploraci je lepší naplavat z dalšího cenotu Veladora. Já s Danem jsme se rozhodli pro cenot Grande. Oba cenoty jsou součástí systému Ta Tich a od auta to máme něco kolem 600m junglí.

Jen pro vysvětlenou pro lidi, kteří si myslí, že potápění v Mexiku je jen to, že si člověk přijede autem až k cenotu, vyklopí se do vody a pak zase jede. Netvrdím, že to tak někde není, ale většinou vás čeká cesta junglí, kde když máte štěstí, je vysekaný chodníček typu pěšinky pro zvířata a vzdálenost od možnosti zastavení autem je od 50m – 4000m, ano i takové vzdálenosti jsme tu absolovovali a řeknu Vám upřímně - není to legrace. Ale každý objev něco stojí a když jsou to jen naše propocená trika, každý to spolkne.

Na dnešní den jsme měli dohodnutého seňora Manuela, od kterého máme přislíbenou pomoc s hledáním dalších cenotů na sousedním pozemku. Bohužel Manuel čas neměl a tak každá dvojice pochoduje junglí do jiného cenotu. Dan s Mírou dělají pořádek v lajnách v cenotu Grande (později přejmenovaného podle místního názvu Caverna Grande) a Karol s Lukášem dneska i s Jirkou zkouší štěstí ve Valadoře. Vzhledem k tomu, že ve Valadoře je horší přístup k vodě, rozhodují se pro vstup z cenotu Yoni. Během ponoru nacházejí 180m, ale žádná velká sláva s velkými chodbami a možnosti pokračování dál to není. Dan s Mírou zatím zalézají do Grandu každý na jiném konci a snaží se uspořádat natažené lajny tak, aby to tady dávalo smysl a aby se celý měřící polygon dal přenést na předcházející mapu. Večer nás pak všechny čeká zadávaní dat a kreslení.

 

Je pondělí a dokonce se objevila i moravská část, která přiletěla včera. Večer se tu jen mihli a dnes se domlouváme co dál. Manuel nám dohodl za sebe náhradu a na pozemku se potkáváme s Emiliánem, který nám má ukázat nějáké další cenoty na tomto pozemku. Hned u prvního cenotu se rozhodujeme, zdali by bylo možné potápět a zdali to má smysl. Nakonec dvojice Míra a Karol zůstává a ostatní se přesouvají junglí dál. Dvojice potápěčů to nemá moc jednoduché - cenot Jaksnick je jen propadlina cca 6m, do kterého je třeba se spustit po laně a pak už jen kousek k vodě. Nicméně před námi tu potápěl Fred Devos a veškeré možnosti tu byly natažené. Dan tu loni mapoval jednotlivé lajny natažené právě Fredem D. Cenot Jaksnick je připojený k cenotu Ta Tich a celý systém má zatím 13500m. Pro dnešek suchá část výpravy je o něco úspěšnější. Nacházejí šest různých cenotů a ve třech z nich se zdá i další potápěčská možnost pokračovat. Jediný kámen úrazu je rozbitá Danova hlava. Krev mu teče přes obličej a vypadá jak z hororu. Emiliáno nastrouhal kůru ze stromu a rána se hezky zatáhla. Večer nás pak už jen čeká lehká dezinfekce Danovy hlavy a našich dutin.

 

Vyrážíme do nově objevených cenotů u seňora Manuela na pozemku. Ostatní jedou na druhý pozemek, který tu seňor má a zkouší štěstí na suchu. Popřípadě možnosti dalších divů podvodního světa Xibalba. Míra s Lukášem se zanořují do cenotu s názvem Koos. Vzdálenost od zaparkovaného auta v jungli se blíží 900m a nanosit sem 4ks 12l flašek a k tomu dva kompletní potápěčské cajky dá trochu zabrat. Těšíme se na potápění v cenotu a na nové objevy, i když o šňůře vedoucí k hladině víme. Po zanoření nacházíme kosterní pozůstatky na dvou místech cenotu a zanedlouho se vynořujeme v prostorné síni s hladinou. Tady předchozí šňůra končí a my po chvilce víme proč. Obkroužili jsme celou prostornou síň asi dvakrát a žádné další pokračování, byl tu jen jump, který se vracel zpět na hlavní lajnu. Zklamaní se otáčíme a mapujeme alespoň hezkou suchou část cenotu. Poté se přesouváme v neoprenu, už jen s jednou flaškou kousek dál k dalšímu cenotu (kolikrát si říkáme, jaká je to podívaná, tyhle přesuny. Vemte si, že jste místní a jdete po jungli na svém pozemku a potkáte dvojici, které je navlečená v 30 stupních Celsia do neoprénu, k tomu má na sobě divný postroj, helmy a táhne s sebou potápěčké láhve), který kluci včera našli. Bohužel ani tady to nedopadá úspěšně a po chvilce je jasné, že tudy cesta nevede. Pro dnešek suchá část výpravy společně s Mexikáncem Emiliánem nacházejí další tři možnosti pro potápění. Všechny cenoty jsou na druhém pozemku, ke kterému je o dost horší cesta, ale úspěch to je a možnost dalšího potápění v prostorech, kde před vámi ještě nikdy nikdo nebyl, moc lákavá myšlenka nemyslíte.

Dan si dává rest day (no teda v jeho případě to spíš vypadá tak, že klepe do počítače, tiskne, skenuje a dodělává mapy) ostatní dnes i s vyléčeným Palem odjíždějí do Acumalu, vyzvednou si klíče od zadní brány pozemku a budou zkoušet štěstí ve včera nalezených cenotech. Jsou tu dva cenoty relativně blízko příjezdové cesty. Jeden se jmenuje Much (v překladu žába) a druhý Lian (podle Manuelovy paní). Po krátké debatě a návštěvě obou cenotů se rozhodujeme pro zanoření do cenotu Much. Je to krásná propadlina s nádherným vstupním jezírkem (teda jen do té doby, než se v něm dvě dvojice potápěčů připraví k ponoru). Po krátké době i tady nacházíme nataženou vodící šňůru, kterou zaměřujeme a zároveň zkoušíme najít další pokračování jeskyně. I když nacházíme pokračovaní, zanedlouho to končí neprůleznou částí v 16,1m hloubky. Nic moc, zbytek celého cenotu zakreslujeme a přeměřujeme. Celková délka je pouhých 191m. Večer studujeme mapy a satelitní snímky, na kterých se občas dá vyčíst i nějáká změna, popřípadě deprese. Na další den plánujeme ponor v cenotu Lian. Chceme tento cenot nafotit a ještě se chceme kouknout junglí po nových cenotech.

Zatím jsme toho letos moc neobjevili, ale má to své pozitivum v tom, že na prvním pozemku seňora Manuela máme zdokumentované a nakreslené veškeré cenoty, popřípadě náznak kavern, který nám ukázal Emiliáno. Za první týden co jsme tady, máme objeveno cca 845metrů nových jeskyní a 283metrů zmapovaných již objevených částí. Celkem tedy 1128metrů. Oproti předcházejícím rokům toho není zatím tolik, ale máme na to další týden, abychom zabrali.

Lian je cenot, do kterého se dneska chystáme potápět. Je to propadlina cca 3,5m hluboká, kruhového tvaru a samostatný vchod je o cca 80m dál v jungli. Sejde se pohodlně po svahu, klekne na kolena a vodou a bahnem se dostaneme až k ostrůvku uprostřed vodní hladiny. Cestou tu potkáváme hodně netopýrů a hada mizícího ve své skalní puklině. Flašky spouštíme po laně a plánujeme se rozdělit na dvě dvojice. Karol s Palem a Míra s Lukášem. Karol s Palem se po zanoření vydává do levé strany a dle plánu plavou po hlavní lajně. Vzhledem k tomu, že se ocitají ve velkých prostorných chodbách s hloubkou až 18metrů, brzy jim dochází vzduch a otáčí, aby zmapovali. (včera jsme si totiž nechali napůl vydýchané flašky v jungli a netušili jsme, že nás to tady pustí takhle daleko a hlavně hluboko). Míra s Lukášem takové štěstí nemají a po cca 100metrech se ocitají v prostorné laguně někde v jungli, cestou zpět mapují a nalézají spodní patro cenotu, které boužel nikam nevede a kopíruje pukliny ve vrchním patře. Po vynoření se dohadujeme na další možnosti tento cenot důkladně prozkoumat. Vše ještě umocňuje nelezení objevené laguny objevené po povrchu relativně kousek od vstupu do cenotu. Zadáváme data do počítače a výsledek je jasný, zítra jdeme opět do Lian a zkusíme najít další pokračování. Dan se dnes zase flákal za počítačem, ale výsledkem jeho flákání jsou dokreslené mapy nalezených cenotů.

Opět sedíme v autě a čeká nás cesta k cenotu Lian. Od Akumalu tu skoro do půlky vede krásná rovná cesta, ale zato pak to stojí za to. Auto si razí cestu, skáče nahoru, dolů, doprava, doleva a po ujetých třech kilometrech rychlostí 0 - 10km/h dorážíme k bráně dalšího pozemku seňora Manuela s názvem Rossaline. Dneska jedeme kompletně v pěti, z toho čtyři jdou pod vodu. Lukáš přeměří suchou část jeskyně a potom se vydá na prohlídku laguny, kde se s Mírou předchozí den vynořil. Dvojice Karol s Palom a Dan s Mírou. Každá z dvojic si rozhodila práci pod vodou a jdeme do objevů. Karol s Palem začínají zaměřovat včera objevený jump z hlavní lajny, ale nedaří se najít pokračování ani na jednu stranu. Podle Karolkových slov, které nám zachoval pod vodou stálo "jebal som se všadě nejdie to ani vlavo ani vpravo". To Dan s Mírou mají větší štěstí. Doplavali na konec hlavní lajny a našli pokračování jeskyně. Asi po 150m se vynořují v jezírku, které je hned za vchodem do cenotu Lian. Zpátky mapují a kreslí, žádné další odbočky nenašli. Legrační situace nastává po vynoření Dana s Mírou. Karol si zatím přesunul flašky do jezírka u vchodu, přehlídl šipku s nápisem Míra 2020 a po zanoření se těšil, že našel další pokračování. O to bylo větší překvapení, když jsme mu řekli, že jsme se tam asi před hodinou vynořili. Balíme to tady a pokračujeme hledat další cenoty do jungle, máme vytipovaných asi pět lokalit. Bohužel jsme našli jen vodní hladiny bez možnosti pokračování nebo uzavřené kaverny. Večer se pak chystá párty společně s Moravákama a Lemim.

Ranní moře bylo příjemné probuzení. Snídáme a dáváme dohromady plány na dnešní focení. Karol se rozhodl, že pojedeme fotit do cenotu Ta tich. Balíme si věci a přibíráme k sobě i moravskou část, která se do teďka pohybovala jen v suchých jeskyních. Focení pod vodou je jako velká operace. Vše se musí naplánovat a dohodnout dopředu. Fotograf si určuje prostor a směr focení, do toho kdo kde bude nasvěcovat, kam a pod jakou intenzitou spustit blesky. O jednotlivých variantách pozic ani nemluvě. Kde bude focený objekt, jak vysoko, jakým směrem atd. Máme velkou výhodu, že jeskyni poznáme a máme i mapové podklady. Vše si procházíme a postupně plánujeme. Ta tich je krásný a prostorný cenot se vstupem alá luxus. Je vidět, že to tu má seňor Manuel hezky upravené. Po ponoru jsme se přesvědčili, že každý den není posvícení. Ani jedna fotka není použitelná, ale bereme to tak, že to byl takový trénink na zítřejší focení. Po ukončení focení plave ještě Dan s Mírou zkusit propojit dvě lajny, které je třeba propojit západní část cenotu k celému systému. Nakonec se daří zmapovat 152metrů, z toho 74metrů nové lajny, ale propojení se nezadařilo. Moraváci zkouší štěstí na druhé straně cenotu, tak abychom se vzájemně nepletli a nezakalili prostory pro focení. Nalézají kousek nové části jeskyně, která bohužel také nikam nevede.

Po včerejším fotografickém tréninku vyrážíme dneska naostro do cenotu Yoni. Zase je to jeden z cenotů, od kterého máme mapové podklady a moc dobře víme, jaké chodby jsou vhodné pro focení. Připravujeme se k ponoru a Lukáš zjistil, že si zapomněl ploutve na baráku. No nevadí, nafotíme a až se bude Palo s Karolem vracet, půjčí si od Pala ploutve. Celé focení se dnes daří, dle spokojenosti fotografa Karolka. Večer stáhl fotky akorát ve chvíli, kdy za námi přijel seňor Manuel a tak to má z první ruky - jak hezkou jeskyni má na pozemku. Po focení plave ještě Dan s Mírou do cenotu Grande, kde si dělá pořádek ve šňůrách a ověřují správnost francouzské šňůry, která nám tu dělala velké zmatky a Karl s Lukášem zkouší možnosti na západ od vstupní části.

Poslední potápěčský den věnujeme focení v cenotu Tatich. První den focení se tady díky chybně nastavenému fotoaparátu nic nepovedlo, respektivě nebylo nic použitelné. Dneska to vypadá podstatně lépe. Zaběhnuté pozice měníme jako na běžícím pásu a vše je za cca hodinu hotové. Po ukončení plave ještě Dan s Mírou na možnost propojení západní části cenotu k té východní, čímž by se celý systém Tatich rozšířil o cca 1200metrů. Po prvních náznacích průniku se nakonec podaří nalézt průlez přes rozsáhlý krápníkový dóm, kde se občas vyskytují i exetrika a sintrové hrázky. Po zpátečním měření je trochu problém s Danovým kompasem a tak se tam zítra bude muset vydat ještě jednou a celou lajnu přeměřit znovu. Po hezkém závěrečném ponoru si večer dopřáváme piva a něco málo rumu. Zítra bychom rádi stihli ještě kousek suchého objevování v cenotu Yoni.

Akce do suché části cenotu Yoni se nekoná. Každý pomalu balí potápěčské cajky a rozhodli jsme závěrečný den pojmout trochu dovolenkově. Před návratem domů se musíme trochu ohřát a nabrat sluneční energii.

Míra Manhart

Caverna Grande - vstupní část a náčelník DanSpeleoaquanaut (c) 2020Cenot Much - lákavě vyhlížející a smolař výpravy PaloSpeleoaquanaut (c) 2020Cenot Much a první obhlídkaSpeleoaquanaut (c) 2020Autor reportáže Míra v cenotu FredSpeleoaquanaut (c) 2020Domorodci z jihu prověřují možnost, že jaguár je domaSpeleoaquanaut (c) 2020Žádná díra neunikne naší pozornostiSpeleoaquanaut (c) 2020Vstup do cenotu YoniSpeleoaquanaut (c) 2020

Zpět na hlavní výpis

 https://www.speleoaquanaut.cz/clanek-vzpominkova-akce-na-martina-honese-1-293
stranka-srt-91
 https://youtu.be/I-CbtTrKssE
 http://www.speleoaquanaut.cz/stranka-tipy-na-vylet-font-color-ff0000-new-font-87
 https://youtu.be//I-FMPEiSKsQ
 https://youtu.be/oQNPLYFSTQA
 https://www.youtube.com/watch?v=QgKYDh2wUlQ
 http://www.speleoaquanaut.cz/stranka-lomy-amerika-serial-76#diltri
 http://www.speleoaquanaut.cz/clanek-atlas-skalisteho-potoka-od-zdeno-hochmutha-46-264
 http://vimeo.com/89159235
 http://www.speleoaquanaut.cz/clanek-a-quest-for-the-secrets-of-xibalba-hledani-tajemstvi-xibalby-46-232
 http://www.speleoaquanaut.cz/clanek-kniha-bue-marino-cesta-pod-udolim-46-236
www.speleoaquanaut.cz
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.

Created by © 2008 - 2010 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek & webdesign

Doporučujeme - Orca Diving potápění, kurzy