Francie - treningová lekce
V srpnovém vedru se dva naši matadoři s doprovodem vydali do oblíbené francouzské oblasti mezi řekami Lot a Dordogne procvičit jeskynní ponory na tradičních lokalitách. Zároveň však plánovali i složitější prostupy známými sifony jeskyní Emergence du Ressel a Landenouse. Jak ovšem dopadli a s kým se setkali? Vše se můžete dočíst ve svérázné Smoldově reportáži step by step:
Francie 2012, oblast Dordogne a Lot
Cílem výpravy nejsou nové objevy či mapování, ale prověření našich dovedností a výstroje, zejména v hlubších jeskyních Emergence du Ressel a Source de Landenouse.
Den 0, pátek 10.8.2012 – Odjezd z Prahy
Jedeme ve složení Šárka, Radek a Smolda. Odjezd z Prahy v 22:00. Svištíme směr Plzeň, Norimberk. V řízení VW se spravedlivě střídáme a díky lůžkové úpravě mohou dva členově posádky odpočívat. Ve Francii jsme už za světla a brzdí nás několik kolon.
Den 1, sobota 11.8.2012 – Příjezd France
Příjezd do Pont de Rhodes v 15:10. Teplota vzduchu se blíží 40°C. Správce, mladý chlapík vypadá jako pohodář, ale neumí ani slovo anglicky. Po zdlouhavé domluvě dostáváme klíče od mobilheimu a po několika dalších intervencích začíná fungovat i voda a plyn. Odjíždíme na rychlý nákup do 15km vzdáleného Gourdonu, kde je supermarket. U plnírny Steuarda a Juli, která je asi 50 metrů napravo od vjedzu do kempu potkáváme Čánise se skupinou kurzantů. Cestou na nákup míjíme v protisměru Skoumičovu zelenou plechovku.
Večer se zabydlujeme, analyzujeme směsi, připravujeme přístroje.
Den 2, neděle 12.8.2012 - Gouffre de Pou Meyssen
Budík v 6:00 nás z pelíšku nevyhnal, vstáváme až po půl sedmé. Počasí je oproti včerejšku milostrdnější, je pod mrakem.
Dnešním cílem je Gouffre de Pou Meyssen. Alternativní plán je Résurgence de Cabouy.
Obě lokality jsou jeden jeskynní zatopený systém. Vzdálenost mezi Cabouy a Pou Meyssen je 980 metrů (vodou). Skupina vedená Davidama (Skoumič a Čanis) jede na Emergence du Ressel. Pokoušíme se najít alternativní cestu k Pou Meyssen, která by nám umožnila dostat se ke vstupu autem.
Jedeme přes Carlucet, Couzou směrem na Rocamdour po D32. Po 2km je odbočka vlevo dolu, kterou míjíme a jedeme po silnici do kopce. Na vrcholu po cca 500m je další vlevo s plotem a téměř na horizontu je kolmá vlevo směrem dolu. Napravo je asfaltová silnice.
Souřadnice odbočky jsou N44st 47min 17.3vt a E001st 36min 30.2vt.
Pěší průzkum dopadl dobře, po cca 1km z kopce jsme došli k jezírku. Auto to musí dát také. Chvílemi to bylo napínavější, ale s ukazováním nakonec zdoláváme.
Příprava nám zabírá vice času než obvykle, ale snad se to zlepší. Do vody jdeme před dvanáctou. Napojujeme se na hlavni lajnu a pokračujeme směrem severovýchod. Opačný směr je do Gabouy a tam teď zrovna nechceme. Viditelnost je tak 5 až 10 metrů, mlíko. Plaveme 45 minut na konec fixu, který vypadá jako přetržený. Po domluvě vzhledem k viditelnosti nepokračujeme a vracíme se zpět. Lajna je po celou dobu bez odboček a dobře vyvázaná. Po 95 minutách ukončujeme ponor. Maximální hloubka 25m.
Balíme, opatrně vyjíždíme offroadovou cestou na silnici a jedeme směrem Rocamadour.
Cestou se zastavujeme u Font del Truffe. Chvíli jí hledáme, (pozor, odbočka je ze silnice D23 nikoliv D247 jak praví průvodce) a nakonec jsme uspění.
Souřadnice odboček jsou:
1) ze silnice D673:N44st48min14.7vt, E001st33min27.1vt
2) ze silnice D23:N44st49mi30.8vt, E001st33min02.3vt
Z jezírka s opravdu nízkým stavem vody se právě vynořují dva Frantíci se sidemountovou konfigurací. Dávají nám vzácné rady o tom, že jeskyně Font del Truffe, Emergence du Ressel, Fontaine de Saint George, Marchepied koupila nějaká speleo-společnost a upravují je do bezpečné podoby.
Letos se nedá potápět v Marchpiedes, protože se tam upravuje vstup proti padajícím kamenům, které by mohly zavřít vstup. Jinak je to prý krásná jeskyně na sidemount. Ve druhém sifonu je prý špatný vzduch, první je prý ok. Na Saint George je údajně vidět 5 metrů.
V kempu připravujeme vybaveni na zítřejší ponor do Resselu. Do postelí se dostavíme po půlnoci.
Den 3, pondělí 13.8.2012 - Emergence du Ressel
Vstávat se nám moc nechce. U kempu odjíždíme celkem pozdě. Seshora projíždíme St Sulpice a na D41 se dáváme vpravo. Po chvilce jsme u řeky Célé odkud se vstupuje do Emergence du Ressel. Parkoviště je tak pro 6 aut, všechno je plné. Protože Davidovci se všichni nevešli, aspoň nám přenechávají jedno místečko a odjíždějí. Příprava a transport jsou dlouhé. Radkova nová akvizice - plážový vozík Bach-Rolly je při svozu materiálu z parkoviště k řece k nezaplacení.
Ponor jde podle plánu. Otáčíme na 1200m v 60. minutě, kousek za návratem „Hasenmayerova loopu“. Maximální hloubka 63m, viditelnost v zadní pasáži je excelentní. Po 210 minutách jsme venku. Vytahujeme lahve z vody a dopřáváme si tak asi dvě hodinky klídek. Lokalitu opouštíme chvíli před osmou večer.
Den 4, úterý 14.8.2012 - Fontaine de Saint George
Dnes máme odpočinkový den. Vstáváme až v 8:30. Na ponor odjíždíme v 10:45. Cestou se chceme zastavit u Haralda Franzena v jeho plnírně. Máme pro něj tajemnou obálku od JZ a chceme ho využit k naplněni Tx. Plnírna je na souřadnicích N 44st34min17.3ver,E001st 41min 38.7vt.
Harald nám dáva informace o dobré viditelnosti na Landenause, True Madame a Resselu
Dnešním cílem je jeskyně Fontaine de Saint George, měla by tam být viditelnost cca 5-10m. Budeme zkoušet kameru GoPro Hero2. Na lokalitu přijíždíme ve 13h.
Hned na začátku se spadne do 30m, ale pak to vystoupá do malých hloubek. Viditelnost je mezi 10 až 12m. Na uši je to mazec. Točíme po 45 minutách na 650 metru. Cestou zpět nastávají komplikace opět s ušima. Každý to vyřešil po svém, Radek šel na citovku, Smolda na sílu :-/. V jezírku ještě koukáme na asi půlmetrovou štiku a šupky ven. Na přístroj to není nic moc profil, pila v malých hloubkách…
Den 5, středa 15.8.2012 - Source de Landenouse
Budíček 6:30, odjezd 7:40. Miřme k Source de Landenouse. Jedeme stejně jako na Ressel, akorát ve St Sulpici se dáváme vlevo na D41 a po chvilce prudce vpravo směrem na Cajarc (D17). Dále jedeme po D662 na Caillac. Na levé straně máme skalní stěnu, pod kterou vede železnice a vedle řeka Lot. Po vyložení materiálu z auta Šárka zjišťuje, že nemá ploutve. Patrně včera zůstaly na Saint George.
Do vody jde Smolda a Radek. Kyslík odkládáme hned u vchodu a za studnou odkládáme EAN50. Dojíždíme na konec linky v hloubce 75m tu visí více pozůstatků po starých šňůrách. Konec odhadujeme v 80 metrech, kde se písčitý svah dotýká stropu. Dál by se asi muselo hrabat.
Celková doba ponoru je 140 minut.
Po vynoření si Šárka bere na ponožky od sucháče Crocsy a na ně natahuje ploutve. Po 52 minutách se vrací. Kluci Honza a Mára nám pomáhají s vyzdvižením výstroje pomocí kladkostroje.
V 16:15 opouštíme lokalitu. Souřadnice Landenause: N44st29min15.7vt, E001st 51min 55.3vt
Den 6, čtvrtek 16.8.2012 - Emergence du Ressel (Hasenmayer loop)
Z kempu odjíždíme v 9:30. V plánu je projetí Hasenmayerova loopu. Na parkovišti u Resslu jsme v 10:30, parkuji zde pouze dvě auta. Oblečeni do suchačů jsme v poledne. Smoldu zlobí ucho už na hladině a zlobí i nadále a tak situaci musí řešit pilulka Clarinase v místě, kde necháváme EAN50. Proplouváme sifonem na 400. metru a pokračujeme odbočkou vlevo do loopu kousek za 800. metrem. Po chvilce se dostaváme ke studni. Zde pro změnu s uchem zápasí Radek. Vše je vyřešeno a pokračujeme nádherným tunelem Hasenmayerova loopu. Na jeho konci hloubka padá až k 70m. My se držíme na hloubce 67 metrů. Před napojením na hlavni lajnu míjíme jump na severní odbočku. Následuje komín do 60m a jsme opět na hlavní lajně s časem lehce pod hodinu (1160 metr).
Zpátky jedeme už známou cestou. Radek ještě kontroluje stav safety lahvi na 1100. a pak na 800. metru. Na kyslíku dekompresíme 45 minut, po 220 minutách se vynořujeme. Ve vodě necháváme vše kromě přistrojů. Jdeme se natáhnout, Šárka na pevninu, Radek a Smolda v nafouknutém sucháči na hladinu řeky. Odjíždíme v osm večer. Máme domluvenou společnou večeři u Juli a Stuarta.
Den 7, pátek 17.8.2012 - Trou Madame
Ráno je pekelná zima. K snídani děla Šárka vajíčka na slanině. Připravujeme sidemount postroje, vše nakládáme a po půl desáté odjíždíme. Dnešním cílem je Trou Madame.
Cesta k jeskyni vede po pěšině do kopce, chvíli korytem řeky. Stav vody je nízký, lahve taháme ještě dobrých 30 metrů od vchodu jak skrčenci. Ve vodě je Radek lehký a nepomáhá ani další olověná kostka. Po chvíli pokusů zanořit se, bezprostředně následovanými neúspěchy se spoustou nadávek rezignuje.
Šárka a Smolda se dostávají přes první mělčinu na 400. metru a dvě studny až k hladině na 800. metru, kde točí. Radek si po přidání zátěže proplaval 400 metrů. Maximální hloubka 7 metrů a celkový čas 64 minut.
Den 8, sobota 18.8.2012 - Emergence du Ressel
Poslední den našeho potápění. Vyklízíme mobilheim a z kempu odjíždíme chvilku po sedmé hodině. Čanis s Markem odjeli o dobrou půlhodinu dříve.
Radek s Davidem chtějí pokořit první sifon Resselu! Plán je vykouknout na hladině a do 5-ti minut jít zpět. Smolda plánuje dojet k hluboké studni a cestou zpátky projet severní odbočku Hasenmayerova loopu. Na parkovišti je plno, ale ještě se vměstnáváme před první auto...
"Jedu podél hlavní lajny, míjím odbočku Hasenmyerova loopu i její napojení. Dále mi po levé straně zůstává jump severní větve loopu. Cesta dál pozvolna klesá a jako na potvoru se mi blokuje ucho. Výška stropu neumožňuje velké manévrování a tak v hloubce 68 metrů otáčím. Cestou nazpátek se napojuji na jump severní větve H. loopu. Ten z 60 metrů klesá na 67 a po chvilce se napojuji na již známý Hasenmayerův loop. U studny ve 40 metrech jsem v 70. minutě. Dekomprese na kyslíku vychází kolem 50 minut."
Čanis s Radkem jdou do vody v 11:00. Dostávají se až na konec hluboké části (76,5 metrů), kde jeskyně pokračuje velkým komínem. Radek má zablokované ucho a vzhledem k předchozí aplikaci Clarinasy se domlouvají na návratu. Dekompresi na kyslíku mají něco přes hodinu.
Po ponoru necháváme všechny stage a skútry ve vodě a relaxujeme. Začíná nás znepokojovat cizí, osamocená, kyslíková stage u vchodu a na parkovišti opuštěný Opel Frontera se Švýcarskou poznávací značkou. Byl tu už ráno! Matně vzpomínáme, kdo v něm byl. Po dalších několika hodinách z vody vylézá konečně prošedivělý chlápek a bez jakékoliv pauzy si to šine do kopce k autu s CCR na zádech. Pod CCR ma přivázaný smotaný jeskyňářský vak. Z vody pak postupně vytahuje kyslíkovou S40, ještě jednu S80, vodotěsný transportní válec, dva skútry a sidemount CCR. Všechno vynáší na parkoviště během 10 minut. S tajemným jedincem dáváme řeč a dozvídáme se, že byl na konci severní cesty v Resslu za 6. Sifonem(!!!) Potom se ještě šel podívat na jih, kde to však nebylo nic moc s viditelnosti. Ale říká, že vzduch je tam teď výrazně lepši než na jaře(?) Pedro Baroldi má zprávu z akce na svém webu už příští den. http://www.cavediver.ch/news_blog/503.php Stojí za pozornost.
Ještě se vracíme do kempu pro vozík a o půlnoci vyrážíme domů...
Smolda
