Deník EXPEDICE SARDINIE 2018
Ve středu 26.9.2018 ve večerních hodinách nakládá český expediční tým dodávky s transportním materiálem na expedici Sardinie 2018. Jedeme ve třech dodávkách s jedním přívěsem a jedním člunem. Logisticky je to letos trochu složitější - autem jede 9 členů, desátého pak nakládáme cestou na dálnici, další 2 pak doletí o den později a konečně poslední člen expedice už tam bude o den dřív neboť jede ze Sicílie. Se slovenskou částí expedice se pak setkáme až na místě na Sardinii. Po úspěšném celonočním transportu čekáme na italské "pivo" v přístavní putice Ristorante Gran Duca v Livornu. (Radek zrovna napovídá co mám psát: Čánis neřídil a leštil šoupátko). Večer nalodíme na trajekt do Golfo Aranchi. Už abychom tam byli, tady příšerně kouše nějaká hmyzí havěť - jak se ukázalo, nejvíc píchá protivnou servírku a DrKozla...Prozatím končím - ostatní po jednom opouštějí lokál, tak abych nemusel hradit účet.......
...Po trochu nudném čekání se ve večerních hodinách skupina českých speleopotápěčů bez potíží naloďuje v italském přístavu Livorno na trajekt. Přes noc je převeze do přístavu Golfo Aranci na Sardinii. Cestujících naštěstí nebylo mnoho, takže vybojovat pro skupinu místa na deváté palubě nebyl s troškou drsného výrazu ve tváři sebemenší problém.
Pátek 28.9.2018
Po budíčku v 5:30 je na trajektu ještě asi hodinka čas na sbalení spacích pytlů a přesun na dolní palubu k autům. Kolem sedmé hodiny ranní opouštíme přístav a ještě nás čeká asi dvouhodinový transport našimi expedičními dodávkami do přístavu Cala Gonone v zálivu Golfo di Orosei. Na prosluněném molu přístavního bazénu postupně překládáme expediční materiál do předem domluveného plavidla vozícího turisty. Nutno poděkovat místním průvodcům za vřelou pomoc s těžkými krámy a odvoz části skupiny do jeskyně Bue Marino. Jeskyně se na nadcházející období stane naším domovem.
Jenom neskladný a těžký kompresor na plnění potápěčských lahví a elektrocentrálu raději převážíme na našem motorovém člunu.
Po rozlučce se vstřícnými Sardy v jeskyni akce pokračuje finálním přenášením nemalých hromad expedičního materiálu, batohů, beden i potápěčských lahví z mola do vstupního dómu. Už jsme si zvykli, že pot a krev je nedílnou součástí expedic. Přesto se nám díky řeholi všech účastníků daří zabydlet Dóm blonďaté dámy v rekordním čase. Ve 14 hodin máme kompletně postavené stany, sestavenou kuchyni, roztaženou elektřinu do klíčových bodů jeskyně, vyskládané tlakové lahve i prostor pro převlékání. Teprve pak si desítka speleopotápěčů může na chvíli odpočinout. Dědeček s Ráfou totiž připravují královskou tabuli doslova v italském duchu. Na dřevěné desce zavoněla gorgonzola, mozarella burata s olivovým olejem, pršut a mortadella, doplněné rajskými jablíčky a místním bílým chlebem. Na krmi se vyhládlí vrháme jak supi. Věru gurmánský zážitek dočerpal síly, abychom mohli dokončit dílo. Čtveřice Petr Chmel, DrKozel, Roman a Ráfa se vydali vystrojit lanem a provazovým žebříkem sestup z Nakládalovy chodby k jezírku a Radek s Čánisem zahájili podvodní transport potápěčského materiálu na sedmistý metr Ramo Nord. Ostatní mezi tím dokončují úklid, abychom se mohli zítra plně opřít do náročného transportu k 17. sifonu a připravit se na průnik do vzdálených pasáží severní větve Bue Marina Ramo Nord...
Sobota 29.9.2018
Sobota je od rána ve znamení prvních ostrých akcí. Nejprve Dědeček odváží motorovým člunem náčelníka Dana do údolí Codula di Luna. Dan se tu přidává ke slovenské skupině vedené Karolom Kýškom. Slováci i tentokrát z důvodu zjednodušení transportů nebydlí společně s námi, ale ubytovali se přímo nad údolím Luny.
Po italské expedici, která úspěšně bádala minulý měsíc v jižních částech jeskyně Su Molente je zapotřebí dobře zmapovat situaci, neboť objevy vypadají perspektivně. Tento úkol byl pro dnešek přenechán právě zkušeným slovenským jeskyňářům...
Naš tým zahajuje logisticky poměrně složitý transport k 17. sifonu, odkud budou od zítra probíhat "útoky" na vzdálené pasáže severní větve Ramo Nord. Nejprve Radek s Čánisem po včerejšku pokračují pod vodou s odvozem dalších postupových lahví pomocí podvodních skútrů na hráze na sedmistém metru. Musejí se dnes ještě dvakrát otočit.
Jako štafeta na transport navazuje šestice badatelů - Petr Chmel, Rafal, DrKozel, Pepík Kanta, Maco a Matouš, kteří musejí dojít k hrázím horem - nejprve po čtyřech proplazit Nakládalovou chodbou, slanit na hladinu jezera, doplavat k hrázím a teprve tam zahájit své dnešní poslání. Postupný transport materiálu k 17. sifonu vzdáleného zhruba 1,5 kilometru. A dlužno říci, že při fyzicky náročné akci opět není nouze o pot. Na hrázích vždy naloží do transportního vaku postupové lahve a pak dílem po hladinách jezer, dílem po jeskynních chodníčcích plných písku, škrapů a sintrových hrázek, přenáší expediční materiál. Tuto cestu překrásným, ale drsným terénem Bue Marina musejí absolvovat celkem třikrát! Není divu, že se už těší po návratu na Dědečkovu dršťkovou a rádi se zbaví jha nepapírového šéfa transportní akce Chmela, jehož kibicování hraničí se šprťounstvím....
Dnes naše řady konečně doplňují poslední tři očekávaní tahouni týmu - Mirek Manhart, Mejla Dvořáček a Martin Hutňan, kteří dle plánu přijíždějí z přístavu akorát ve chvíli, kdy předchozí šestice ukončila transporty a setkávají se tak přímo před jeskyní.
Ani právě příchozí nejsou ušetřeni dřiny! Spolu s Radkem a Čanisem ihned vyrážejí vyzvednout náčelníka Dana do Su Molente, aby mu po obtížném dni pomohli odtransportovat těžkou potápěčskou výstroj zpět do hlavního tábora v Bue Marinu.Po návratu z celodenní náročné mapovací akce načelník Dan potvrzuje perspektivní nález v Su Molente. Slováci pokračují v prolongačních pracech v komínu Buko....
Neděle 30.9.2018
Hlavní úkol na neděli byl stanoven - průzkum komínu za 20. sifonem. Tento zajímavý útvar prozatím neznámé výšky o průměru asi 3 metry byl nalezen už v roce 2007 Mírou a Martinem. Před dvěma lety se rozhodla slovenská část expedice pro lezecký průzkum standardními metodami. Když však postupně vystoupali 50 metrů a stále nemohli dosvítit na strop komínu, bylo rozhodnuto o zjištění výšky pomocí jiné metody. V loňském roce dal tým Speleoaquanautu hlavy dohromady a sestrojil první verzi exploračních heliových balonků. Výška komínu tehdy všechny ohromila - balóny donesly na improvizované hrazdičce kameru do neuvěřitelných 280 metrů(!), což je jen pár desítek metrů pod okolním terénem. Výška stále není finální, protože balóny praskly a napadaly na hlavu průzkumníků stojících na dně. O zajímavé akci pak byla vypracována přednáška prezentovaná na Speleoforu 2018...
Letos jsme se rozhodli vylepšit improvizované prostředky a znovu vypustit do komínu balóny a kameru. Pozornost se soustředila na objevování případných odboček ve vyšších partiích. A snaha přináší první ovoce. Po náročném transportu za 20. sifon se část týmu - Radek, Míra, Martin a Ráfa protáhli úzkou plazivkou, aby na dně zkoumaného komínu sestrojili potřebnou techniku a vypustili opět velký nafukovací hrozen. Na displayi tabletu sledují on-line přenos z kamery. Zároveň na povrchu v horách, na předem vytipovaném místě, čekají italští kolegové s anténou od Beepsu. Snaží se zachytit kontakt ze zařízení stoupajícího spolu s kamerou v podzemí. Je jasné, že musí jít o časově perfektně koordinovanou akci.
Dříve než dojde k očekávanému popraskání balónů, stíhá naše kamera skutečně natočit perspektivně vypadající odbočky a italové zároveň zachytávají signál z našeho vysílače. Máme odměřeny výšky pravděpodobného dalšího patra jeskyně. Vršek komínu navíc mění svůj tvar i charakter a přibývá výzdoby.
Zbytek trasportního týmu odtransportoval postupové lahve před 24. sifon. Z tohoto místa je naplánován "hlavní útok" na nejvzdálenější partie severní větve Bue Marino - Ramo Nord.
Večer nás bohužel zaskočila velmi nemilá meteorologická informace. Hrozí riziko záplav v druhé polovině týdne. Narychlo přehodnocujeme plány a není vyloučeno, že se bude muset vývoj expedice urychlit. V minulosti jsme tu bohužel povodně již zažili a není to věru nic příjemného...
Pondělí 1.10.2018
Vzhledem k nejisté předpovědi počasí se na "hlavní útok" vydala čtveřice objevitelů - náčelník Dan, Petr Chmel, Radek a Míra už dnes v předvečer. Hlavní akce je plánována zhruba na 20 hodin. Asi není třeba zdůrazňovat, že se jedná o velmi náročnou exploraci do koncových částí severní větve Bue Marina, Ramo Nord.
Plánovaný odpočinkový den se tak dnes klukům poněkud zkrátil. Ostatní využíváme čas k dolaďování techniky, fotografování a rovněž stahujeme lezecké cajky z Nakládalovy chodby. Večer se ještě vydáváme s Dědečkem filmovat mořský život do Cala Luny. Podle plánu se hlavním explorátorům vydáme naproti zítra v ranních hodinách a začneme stahovat využitý materiál zpět od vzdálených sifonů...
Netušíme, kdy nás překvapí velká voda, sledujeme předpovědi, které se pomalu začínají stabilizovat a signalizují déšť někdy v noci z úterý na středu. Do té doby musí být veškerý materiál stažen do hlavního tábora. Rádi bychom se vyhnuli dramatickým chvilkám...
Úterý 2.10.2018
V noci ze včerejška na dnešek proběhla hlavní akce v severní větvi Bue Marino - Ramo Nord!
Dvě dvojice "útočících" speleopotápěčů si rozdělily úkoly následovně: náčelník Dan a Radek si vzali na starost mapování křižovatky severních cest, kde se Ramo Nord ve vzdálenosti přes 4km(!) od vchodu dělí na tři další větve. Dvojice Míra Manhart a Petr Chmel se vydala na křižovatce na konec prostřední větve objevovat nové prostory, což je o další téměř kilometr dál. Obě mise vyžadují značnou fyzickou odolnost a velmi pečlivou přípravu.
Mise skončila úspěchem. První dvojice zmapovala určený prostor a druhá dvojice prodloužila střední odbočku Ramo Nord o dalších asi 200 metrů! Fantastický výsledek, když si uvědomíme, co je třeba pro takový objev absolvovat. Všichni čtyři explorátoři se vrátili do základního tábora v 7 hodin. Celkový čas potřebný pro samotnou akci byl tím pádem 14 hodin, čímž předčil očekávání.
Následně se ihned vydává šestice speleopotápěčů - Čánis, Rafal, Martin, DrKozel, Pepa, Maco a Matouš pro stažení exploračního materiálu připraveného u 20. sifonu. Aby práce šla rychleji od ruky, dohodli se na principu štafety - Čánis s Martinem a Rafou stahují postupové lahve od 20. k 19. sifonu, Pepa a DrKozel pendlují pod vodou v 19. a 18. sifonu a mezi 18. a 17. sifonem už odebírají Maco s Matoušem materiál a přenášejí k "sedmnáctce". Pak všichni společně naloženi lahvemi a batohy 17. sifon proplouvají.
Tady bychom rádi poděkovali Slovákům, kteří nám přišli naproti, aby hromady exploračního materiálu pomohli odtransportovat k hrázím na 700. metru, kde se o něj všichni rozdělujeme a transportujeme do základního tábora. Cestou nám vyjíždí naproti skútrující Mejla, který postupně stahuje trousící se potápěče. Díky velké pomoci Slováků a podařené logistice transportu se nám daří odklidit z jeskyně veškerý materiál během pěti a půl hodiny(!) a v 15:00 si už pochutnáváme na znamenitých Dědečkových nudlích v italském stylu.
Dnešním dnem byly dovršeny hlavní cíle expedice 2018. Zvedající se mořské vlny naznačují, že urychlit průběh expedice byl dobrý nápad, protože počasí může začít v nejbližších hodinách míchat kartami...
Středa 3.10.2018
Po včerejší náročné akci dnes dopoledne celý tým regeneruje síly, ale nezahálí. Chystáme techniku, dofukujeme potápěčské lahve, upravujeme fotky, je zapotřebí přiipravit dokumentační materiál z expedice... Kameramani Mejla a Maco připravují natáčení a fotografování bezesporu překrásných zákoutí Bue Marina. Odpoledne se dělíme na 3 skupiny.
První skupinka kolem Mejly (Petr, Čánis a Radek) pracuje na videu prezentujícím moderní potápěčskou techniku - rebreathery a podvodní skútry. Demonstrují možnosti využití v jeskyni.
Druhá parta kolem Maconě (Rafal, Pepík, Matouš a Martin) se věnovala filmu a fotografii jeskynní výzdoby. Akci si zpetřili skoky do vody z Nakládalky do podzemního jezera.
Třetí tým - náčelník Dan, Míra a DrKozel nejprve vyráží na pěší pochod do kopců Supra Monte na předpokládané polohy, kde by mohl ústit objevený podzemní komín. Také oni pořizují videodokumentaci. Po sestupu z hřebenů zpět do udolí Cala Fuili pokračují do přístavu Cala Gonone pro motorový člun.
Bohužel očekávané se plní a moře nás s člunem jentaktak pouští do jeskyně, kde nás definitivně uvězní několikametrové vlny. Plánovaná rychlá evakuace těžkého kompresoru a centrály "na otočku" se nekoná a nastává spíše boj o bezpečné ukotvení lodě. Alespoň se podařilo dovézt základní potraviny na další den...
Čtvrtek 4.10.2018
Celou noc a celý den ukazuje moře svojí sílu. Ohlušující řev několikametrových vln dává tušit, že ani dnes se nepodaří s materiálem uniknout z Bue Marina do přístavu. Naopak se náčelník Dan se skupinou pomocníků zoufale snaží zabezpečit motorový člun před vlnobitím, které zesílilo a zasahuje až do jeskyně. Lodní lana se trhají jak nítě a je potřeba ukotvit plavidlo hlouběji ve vývěru.
Tým pro jistotu dnes alespoň sbalil expediční materiál a je připraven k co nejrychlejšímu odsunu, ihned jak to povětrnostní podmínky dovolí. Jeskyni sice můžeme opustit i suchou nohou, ale transport mnoha metráků materiálu po kilometrech kozích stezek v horách je nadmíru náročný a zdlouhavý. Předpověď zatím bohužel příliš optimismu nepřidává, má začít ještě pršet! Prozatím vyčkáváme, zda se zítra neotočí směr větru a neotevře se nám cesta po moři...
Pátek 5.10.2018
Od rána netrpělivě sledujeme předpovědní modely osvědčených meteorologických serverů. Bohužel, prognózy na celodenní vlnobití se potvrzují a navíc v odpoledních hodinách obchází východní pobřeží Sardinie cyklona. Naštěstí alespoň deště nebyly (prozatím) natolik intenzivní, aby nás "vypláchly" z jeskyně. Přesto nás moře ven za žádnou cenu nepouští. Zítra ráno máme poslední šanci, chceme-li stihnout náš trajekt do Livorna...
Sobota 6.10.2018
Doslova v hodině dvanácté nás dnes konečně propouští moře ze svého zajetí. Ačkoliv tomu ohlušující dunivý lomoz vln celou noc nenasvědčoval, daří se ráno naložit první várku materiálu do našeho motorového člunu. Náčelník Dan s Radkem a Mírou se probíjejí posledními záchvěvy vlnobití a vyjíždějí z portálu Bue Marina na otevřené moře. Ještě jednou se Dan se člunem otáčí pro kompresor, centrálu a další těžké batohy a odváží i Čánise do přístavu Cala Gonone, kde připravují expediční automobily.
Zbytek týmu mezitím dobaluje poslední zbytky zázemí v Dómu blonďaté dámy. Dle dohody přijíždí slíbená turistická loď sardských průvodců, aby nám pomohla odtransportovat další metráky batohů a techniky. Přestože stále vlny znepříjemňují kotvení, zvládáme systémem řetěz během deseti minut(!) vše naložit a co nejrychleji opustit jeskyni.
Ve sluncem zaplaveném přístavním městečku nás čeká příjemné setkání s Mariou a Leem, důležitými osobnostmi Sardské speleologické společnosti, abychom odprezentovali výsledky letošní úspěšné expedice a předali jim posbíraná data.
Pak už nám nestojí nic v cestě, abychom se ve večerních hodinách nalodili na trajekt směr Livorno. Klika, stíháme s dvouhodinovou rezervou...
Neděle 7.10.2018
Celodenní cesta z italského Livorna do Prahy našimi třemi expedičními transportéry navíc s přívěsem na materiál a přívěsem s motorovým člunem zakončila letošní expedici Sardinie 2018. Před půlnocí parkujeme a vykládáme u klubovny v Bráníku...
Závěry expedice:
Byl prozkoumán bezmála 300 metrů vysoký komín za 20. sifonem pomocí balónů a kamery a díky koordinaci s pozemním týmem byla za pomoci vysílače určena jeho přibližná poloha na povrchu. Bylo zjištěno možné napojení na jiný zatím neznámý jeskynní systém v jeho horních partiích.
Byla prodloužena Severní větev Bue Marina Ramo - Nord ve střední pasáži za Křižovatkou severních cest o 200 metrů, což je za dané vzdálenosti a složitosti transportu postupového materiálu velký úspěch.
Byly pečlivě zmapovány suché prostory za sifonem Grande.
Expedice je hodnocena jako úspěšná...
DrKozel
...
Míra Manhart
Petr Chmel
Radek Teichmann
Rafal Ráfa Krzewinski
Pavel DrKozel Strnad
Míla Dvořáček
Martin Hutňan
Jarda Dědeček Bečka
Pepa Kanta
Roman Maco Macík
Matouš Svoboda
...