Čeřinka 2020
Rafal Krzewinski uveřejňuje autentickou reportáž z akce na Čeřince. Smekaje před jeho češtinou publikujeme článek bez zásahů tak jak nám ho dodal:
"Po úspěšným sobotním cvičeni na chlumském „trenažéru“, vyrazili jsme v neděli vyzkoušet naše čerstvě natrénované dovednosti v terénu.
Dle Mírové domluvy s Geospeleos (ZO 1-05), našim úkolem bylo pomoc klukům v Čeřince (Palachová propast) překonat zúženi v nejnižší časti jeskyni, na konci Italové chodby v hloubce 87 metru pod vchodem. Kdysi tady bylo jezírko, ale už dlouho je to jen sucha část.
Překonat zúženi se da jednoduše popsat takto: hrabat v bahně, až se dohrabe na druhou stranu…
To je kvintesence jeskyňaření a objevovaní v Českém krasu.
Přesně v 9 ráno sešli jsme se na Bubovickém náměstí, kam měl dorazit náš průvodce. Po čtvrti hodiny očekávaní objevil se Víťa, který ještě toho ranka nevěděl, co bude mít za úkol. Po přesunu na kraj lesa, kde jsme se oblekli do overalů a nandali lezeni, vyrazili jsme směrem k lomu, kde se nachází vchod do Čeřinky. Na dotaz, proč Víťa nenadal si lezeni a pouze overal odpovědi byl upřímní Víťovi úsměv a konstatovaní, že budeme doprovozeni pouze k Řícenému domu a slaněni do Italové chodby.
Průzkumné práce (HRABANI) nechá už na nás.
Tak jsme stanovili cil, čas, domluvili Víťovi návrat, aby nás vyzvednul a pak po slaněni se s ochotou dali do práce. V průzkumných pracích jsme se spravedlivě střídali. Což v praxi znamenalo, že Mira nehrabal…
Po dvou hodinách „explorační činnosti“ a přes dvaceti kyblíků odtěženého bahna (cíl byl 20, takže jsme ho dokonce překonali u půl kyblíku) prostor se na tolik otevřel, že vedeny prvotním instinktem (jedním z mnoha) zakřiknul jsem radostně „jdu do objevu!“. Po krátké debatě jsme se shodli, že i když je za zúžením vidět pokračovaní minimálně 10 metrů, „do objevu“ nakonec nepůjdu. Zahájili jsme návrat.
Aby urychlit akci a zkrátit dobu čekáni na volné lano Ondra a Lemy Jr. vyrazili Zkracovačkou a já s Mirou přímo na Řícený dom. Tam na nás už čekal Víťa. Abychom si zpestřili akci, vyrazili jsme na prohlídku ostatních prostor. Vyšlapali jsme nahoru komínem do Galerie, pak směrem k Brčkové a Strmé chodbě, kde je další explorační oblast (HRABANI), pak dolu strmou puklinou použiti techniky „zádního žebříku“ (leze se dolu po skalním žebříku, akorát leží se na zádech a nohama se šlape schůdky na stropě), vertikálně komplikovanou křižovatkou, která nám umožnila obejit Řícený dom, zpět k žebříkům vedoucím nahoru ke vchodu.
Po doplněni administrativních formalit a rozloučeni se s Víťou ještě nám zbylo uspořádat se se zabahněnou výbavou. Vyrazili jsme do Hostimi, kde jsme zahájili potoční oplachování overalů a lezeni v Loděnici. Mira se s tím uspořádal cobydup, Ondra tuto aktivitu vůbec vynechal („mam doma vapku“) a já s Lemym Jr. jsme strávili v potoce možná i tři čtvrtě hodiny. Poznámka pro nezkušené: vždy pozorovat ty zkušené a dělat totéž. Nemyslím tím vyhnout se hrabání jako Mira, ale jako Ondra sundat si postroj a lezeni před zahájením hrabání. Pak bude člověk trávit v potoce podstatně min času… Samozřejmě poznámka se netyká těch, kteří v potoce tráví čas rádi. Další ponaučeni: zavírat deltu před chozením sedáku do potoku.
Nakonec, jako každé vítezství i toto přineslo oběti: kýbl na bahno, lopatku a croll.
P.S. Rád bych na závěr poděkoval Ondrovi za tip. Sice Petzl croll neměl mně rád, a možná proto mně opustil, ale já jeho vlastně taky neměl rád a ani mně nemrzelo že odplul. Ascender z Decathlonu doporučeny Ondrou vypadá mnohem líp, jé robustnější, a dokonce má i hezčí barvu, i když opomenu i rozdíl v ceně. Rád ho na nejbližší akci vyzkouším."
Rafal Krzewinski - Rafa
Ondřej Novák – Ondra
Tomáš Lehman – junior
Miroslav Manhart - Míra
