Akce Demänovská, prosinec 2015
Po delší době opět vyrážíme směr Liptovský Mikuláš do Demänovské doliny. Cílem akce je Jeskyně míru a zmapování Žikešova dómu, který se nachází v jednom ze sifonů Mramorových síní. Podle slovenských kolegů nezmapované části, které mohou pustit dále do nových prostor.
Společně se potkáváme v sobotu ráno u speleodomce, který je základnou pro slovenské kolegy z Jaskyniarského klubu Demänovská dolina.
Po snídani a společném přivítání probereme plán dnešní akce a pomalu se rozcházíme každý za svým úkolem. Půlka skupiny jde „relaxovat“ formou kopání do Pískové chodby a druhá půlka se jde „ohřát“ do jednoho z místních vývěrů.
Po krátkém přesunu autem parkujeme před vchodem do Jaskyně slobody. Překontrolujeme tranďáky a společně se vydáváme po „turistickém chodníku“ k místu zanoření. Chytře jsem si nebral overal ani holiny, vždyť půjdeme jenom kousek po turistické cestě. Cesta byla sice krátká, ale sjezd po hliněném tobogánu a následné brodění podzemní říčkou v civilu není značka ideál.
Rychle převléknout a už se společně zanořujeme do prvního sifónu. Nikdo z nás tady nepotápěl, máme pouze informace načerpané z map. Jdeme po proudu a tak očekáváme trochu horší viditelnost, navíc je už u vstupu přetržená šňůra a tak se Míra ujímá role vyvazovače a hledače cesty. První sifon je relativně krátký a přestože jdeme po proudu, je zatím poměrně slušně vidět. Chodba je nízká s jemným sedimentem na dně a proud nás tlačí dopředu, takže musíme dávat pozor na všudypřítomné skalní výčnělky a záhyby.
Vynořujeme se v poměrně velké síni s rozlehlými suchými prostorami, posunujeme se dál podél špagátu po kolena ve vodě, místy v bahně. Voda dostává hnědý odstín, a tak se snažíme co nejdříve dostat do dalšího sifonu.
Autentické dokumentační video našich jeskynních potápěčů:
Noříme se do dalšího sifonu, který má být o něco kratší než ten první. Po chvíli jsme opravdu opět na hladině. Opět celkem rozlehlá síň, která pokračuje tlakovým tunelem mizícím pod hladinu. Proplazíme se mezi kameny a už se chystáme do dalšího sifonu s hloubkou 17 a délkou 100 metrů.
Míra s Danem řeší strategii dalšího postupu a mapování, jsme po pás ve vodě a Míra se snaží někde na dně v hnědé kaši navázat šňůru. Dle dohody se pokusíme proplavat tento sifon a na druhé straně prozkoumat sifon, ve kterém se zatím nikdo nepotápěl. Cestou zpět pak zmapovat Žikešův dóm - doufáme, že proud propláchne jeskyni a odnese zvířený sediment.
Jeden za druhým se noříme do kakaové vody. Není vidět dál než 10cm, několikrát si prohlédnu Danovy ploutve hodně zblízka, prostě hmatovka celou cestu. Musím vyzdvihnout Mírovu zručnost, kdy v těchto podmínkách dokázal navazovat několikrát přetržený špagát, hledat hmatem cestu a vyvazovat. Opravdu všechna čest, je vidět zkušenost!
Jsem rád, že jsme opět na hladině, sundáváme lahve a hrabeme se na bahnitý kopeček ke skalní úžině, kterou se musíme protáhnout a vylézt na 2m římsu. Po pár metrech pokračuje dolů bahnitý svah končící na hladině sifonu. Míra je opět vybrán pro úkol objevitele. Nikde blízko není místo, kam uvázat špagát, tak ho držíme v ruce a Míra předvádí válení se v bahně. Vypadá jak kapr na udici. Po tomto zábavném čísle zmizí pod hladinou, ale za pár minut je zpátky. Tunel se stáčí k hlavnímu toku a rychlý kal ho záhy předběhnul. Tady nic perspektivního není.
Otáčíme se tedy na cestu zpátky a doufáme, že se voda v sifonu, kde nás čeká ještě mapování, trochu vyčistila. A opravdu, vypadá to celkem dobře a tak se rychle strojíme. Jdu první a snažím se natáčet nějaké záběry. Zpátky proti proudu to jde trochu ztuha, ale jde. Stejně se při každém dotyku o skálu zvedá množství sedimentu a kluci za mnou to mají o poznání horší. Blížíme se opět k Žikešově dómu, až nyní vidím, jak jeskyně opravdu vypadá. Zde by měl Dan dle plánu navázat buben a pokusit se hlouběji prohlédnout zákoutí dómu. Název dóm je poněkud zavádějící, ve skutečnosti se jedná o puklinu mírně se svažující, s výškou max 1 metr. Zatím vše naznačuje, že prostor je mrtvý a nic neukazuje na nějaké pokračování.
Zastavuji a čekám, až se ke mně Dan přiblíží, probíhá lehká komunikace a chci se posunout kousek dopředu. Zalézám podél šňůry pod břit do nízkého profilu a při tom se mi podařilo přiblížit se až moc ke dnu. V ten okamžik se do okolí zvednul mrak bahna a bylo po detailním průzkumu. Pak jsme již bez delších zastávek pokračovali ven.
Průzkum nepřinesl žádné nové objevy, zadní sifon je neperspektivní, stáčí se zpět na hlavní tok a stav naplavenin v Žikešově dómu nenaznačuje možnost postupu do dalších prostor....
RadekT.
...
Úkolem naší, tzv. kopáčské skupiny (3 Češi a 3 Slováci) bylo pokračovat v prokopávání chodby s výhledem na možná další pokračování Štefanové jeskyně. Již na počátku nás slovenský náčelník Paĺo Herich ml. lehce varoval, že jeskyně není nejjednodušší, což se záhy začalo potvrzovat. Nově vybudovaný vstup se nacházel jen asi 150 metrů od naší základny. Sestup puklinou po žebřících by nedal širším postavám šanci, ale my jsme prolezli... Četné plazivky potvrzovaly své jméno a občas byla nutná i vzájemná spolupráce. Po asi hodinové cestě jsme dorazili na “konec”, kde měl začít náš úkol.
Při předchozích akcích byla vykopána asi 15m dlouhá chodbička. Na jejím konci zůstává pod kamenným stropem drobná škvírka, ze které je cítit lehký průvan. Je třeba tedy odkopat nános hlíny a jílu pod škvírkou a doufat, že nová cesta povede kamsi dále.
Na čelbě razič rozrušoval zeminu a nakládal ji do rozříznutého kanystru, který pak zbytek tlupy pomocí lana transportoval úzkou chodbou na její začátek, zde vysypat a prázdný kanystr zase zpět. A tak stále dokola, čas od času proběhlo "střídání mečů".
Fyzicky náročná práce v minimalistických prostorách si vyžádala několik jadrných zvolání. Po několika hodinách se podařilo chodbu prodloužit o zhruba 3 metry. Rumařina zřejmě měla svůj smysl, chodba se dále rozdvojuje a jistě pokračuje dál. Lehká svačinka, nějaké to fotografování a hurá na cestu zpět.
Venku se mezitím setmělo a nás čekala vynikající kapustnica podpořená pivkem a večer i nečím pro zahřátí…
ŠvejdaJ.
...
Akce 12.12.2015 se spolu s Demänovci účastnili:
Speleoaqunaut:
Dan Hutňan, Míra Manhart, Radek Teichmann, Petr Chmel, bradva Švejdové, Pepa Kanta
Hosté
Šárka a kluci z Chomutova
Speleodiver:
Karol Kýška, Tomáš
