Zase ty sedumnáctky - Skalistý potok
Společnými silami jsme se vydali na Skalistý potok - Speleodiver (SK) a Speleoaquanaut (CZ). V horních částech, konkrétně v sifonu 17.17., na nás čeká nedokončená práce v podobě rozebrání kamene, který nám brání v dalších objevech.
Stoupáme k hornímu vchodu a skoro nahoře si Karol vzpomněl, že jsme zapomněli v autě zbytek věcí, tak potřebných k práci. Gunnar se otáčí a pro trénink a krásu našich očí si dává 300m převýšení ještě jednou. Krátké zdržení, ale některým členům to vyhovuje. Po společném fotu se přesunujeme jeskyní k sifonu 17.14. Tentokrát jdou „do práce“ Abo a Míra.
Cesta sifonem 17.14., restrikcemi, sifonem 17.15., restrikcemi, vylezením 8m vodopádu, restrikcemi, sifonem 17.16. probíhá standardně, potíme se, občas padne nějaká ta nadávka, ale při pohledu na Aba, který tu ještě nikdy předtím nebyl, mi to vlastně dělá dobře.
Po krátké přípravě se zanořuji do 17.17. Šest minut plavání (pardon, tomu se tak říct nedá, přitahuji se rukama, ploutve se moc používat nedají) a jsem u kamene, kde zjišťuji, že kámen je popraskaný a začíná se pěkně rozpadat. Kámen se drolí při rozebírání na drobounké prachové částečky a voda se začíná rychle kalit. Chvilku to trvá než se zpátky zorientuji. Viditelnost je na nule. Otáčím se a po pár lobech a zatáčkách jsem u Aba, který tu zatím připravil věci pro návrat.
Cesta zpět je vždycky o něco kratší a dneska nám to trvalo jen tři hodiny. Kluci už tu čekají a pomáhají nám s flaškami, sundat automatiky a nabalit transporťáky. Po chvilce jsme venku, kde na nás čeká tma a cesta dolů k autu. Ještě zasloužené pivo a výborná žebra v restauraci a už zase může Karolko sednout za volat a odvézt nás zpátky, za což jsme mu moc vděční. Únava nad námi postupně vítězí po pár minutách jízdy...
Míra
Na akci byli za Speleoaquanaut: Míra
za Speleodiver: Karol, Planky, Abo.
a jako host Gunnar.
